Život nám nabízí spoustu výzev. Pro každého jsou jiné a
každý se s nimi umí a má poprat osobitým způsobem. Každopádně nikdy nemůžeme
srovnávat. A to si málokdy uvědomuji. Hlavně nesrovnávat!
Věci, které se nás týkají se dají zahrnout do všech směrů a
koutů našeho života. Je zajímavé, kde to všechno najdeme.
Nedávno jsem se rozhodla dát své postavě do těla a zase
cvičit. Po prvním porodu jsem začala asi po půl roce a vydržela u toho celý
rok. Byla jsem šťastná, že jsem motivací pro několik dalších lidí, kteří se
díky tomu ke cvičení taky dokopali. A hlavně, že byly vidět výsledky. Pak jsem
ale přestala, otěhotněla a opět nabrala vše, co jsem předtím pracně shodila. I
když mě to štve, tak mi je jasné, že si na to nemohu stěžovat. Mám dvě krásné
zdravé děti a váha by pro mě neměla být překážkou. Bohužel
jsem ale člověk kritický a své „nedokonalosti“ si dost beru a štvou mě. Takže
jsem se hecla a opět začala. A začala jsem zase od začátku. Což je vlastně téma
mého dnešního pokecu.
 |
| Zdroj |
Přemýšlela jsem, jestli už jsem na tom tak dobře,
abych pokračovala víceméně tam, kde jsem skončila. Třeba s nějakou menší
úlevou, ale v pokročilé verzi. Zkusila jsem tak začít cca půl roku po
porodu, ale nevydržela jsem u toho. Nechala jsem si udělat tréninkový a
jídelní plán, ale po několika měsících jsem to opět vzdala. Nešlo to. Zkusila
jsem cvičit podle svého výběru, ale taky jsem u toho nevydržela.
Až
teprve nedávno jsem si uvědomila, že musím odhodit svoji pýchu a začít opět od
nuly. Takže jsem si otevřela Jillian Michaels/30 day shred a jedu 1. level.
A jde to. Je fajn vědět, že to zvládám líp než předtím. Hlavně mě hřeje pocit, že jsem nelenila a začala opět od začátku. Vidím v tom lepší start pro posílení vůle než když začnu od prostředka.
U mě se to týká většiny věcí v životě.
Vždy je lepší prožít si začátky. Pak člověk aspoň není překvapen, když má dělat něco, co by měl znát.
Chápu, že ne pro všechny to takto musí být, ale v mém případě
to bylo potřeba. Mám to tak například i s knížkami. Mám pocit, že musím
vše přečíst poctivě až do konce. Přeskakovat a nebo ukončovat předčasně se mi
hodně příčí. Nebo když se učím šít, vařit, malovat. Mám potřebu dělat vše od začátku, poctivě a vším si projít. A když náhodou přeci jen skočím až někam
dál, tak se mi to nevyplatí a já s tím končím.
Jak to máte vy? Dokážete začínat od prostředku? Umíte
přeskakovat? Jaký Vám to dává pocit?
Mějte krásný mrazivý den,
Safienka
Žádné komentáře:
Okomentovat
♥ Děkuji za milé komentáře ♥