6.prosinec - Větve

To si tak člověk říká, že když půjde dřív spát, tak se víc vyspí. Člověk míní, děti mění. V noci jsem byla asi 50x vzhůru. Ve tři ráno jsem se snažila překecat Adámka, aby spal, protože ještě všichni spí a spát nějakou dobu budou, ale měl mě těžce na háku a za velkého veselí zkoušel, jak dlouho vydržím píchání prstíčkem do očí a nebo zacpávání nosu.

Byl to dneska kvalitní den. I když je pravda, že mnohem zábavnějším ho udělal balík plný větví, který mi přišel poštou. Jo, je to vtipný, ale strašně fajn! Takže denní plán byl jasnej. Plnění váz, výroba věnce, úklid všudepřítomného bordelu.

Ani bych nevěřila, že díky vůni jehličí se mi do krve vlije tolik energie. Naprosto boží stav. Když nepočítám tu celodenní bolest hlavy, tak jsem byla spokojená.

A konečně taky padá sníh. S dětmi jsem ho odpoledne vyrazila vyhazovat z chodníku. Adámek z toho byl celý paf, neboť si vlastně sníh ještě vědomě neužil. Takže na mě hulákal, abych mu to cosi bílé na zemi pomohla přejít. A pak se pořád dožadoval, abych házela koule. Sranda.

Radujme se, veselme se, ať ten sníh bude i na Vánoce :-)

Já si jdu pustit Castla na zabití a stoupnout si k žehlícímu prknu.


Mávám,
Safienka